...A Konec!!! - z knížky - pohřeb Pii

27. září 2006 v 15:38 | Charlie
Samozdřejmě, že jsem nechtěla jít na Piin pohřeb. Jít na Piin pohřeb - to je jako uznat, že je mrtvá.
Že js´me přidělily neodvolatelně poslední bod v podobě berušky, že někdo pověsí na její holé zdi obrázky, že když budu pod košem, přihrávku třeba vybere Bette. Kdepak, Pio, mě neoblafneš! Neloudej se a dělej!
,,Právě proto," řekla máma, když jsem se jí s úsměvem snažila vysvětlit, proč tam nepůjdu. ,,Ty prostě na ten pohřeb musíš jít.Pomůže ti to o krůček pokročit."
Pokusila se mě obejmout kolem ramen, ale já jsem se jí vykroutila.
Sklesla jsem na židlipobrukovala si ,,já k smrti směřuju, tralala" a máma mi hned začala hledat šedou sukni a bílou blůzu.
Pak už si pamatuju jen to, že jsem seděla v kapli s kyticí růzí v ruce a nespouštěla oči z bílé rakve. V hlavě se mi odvíjel film o tom, co je uvnitř. Jak člověk vypadá, když ho přejede vlak? Usilovně jsem hledala na snítkách trn, abych si ho mohla zaboudnout do dlaně, ale žádný jsem nenašla. Ani na ty růže už není spolehnutí.
Myslím, že jeden po druhém jsme pak povstávali a pokládali kytky na víko rakve a někdo měl proslov, ale mně to znělo, jako bych poslouchala přes zeď rádio. Pak rakev několik chlapů nadzdvihlo - dávejte pozor, vy idioti, nekymácejte s ní, vždyť se jí udělá špatně! - a odnášeli ji a my ostatní jsme je následovali. (,, Já se nechci nechat spálit, co kdybych byla mrtvá jen zdánlivě," řekla jednou. Zdánlivě!)
Kolem stály světlezelené břízy a všechno kvetlo a my jsme zdřejmě nastoupily do špatného vlaku. Pia a já. Měly jsme přece stát v černých čepicích na slavnostním zakončení školy a komentovat ředitelův proslov. Náš ředitel totiž považuje mládež za zvláštní rasu a na závěr školního roku dá průchod vloženě nepřátelským názorům na mládež, i když se jim nakonec ulomí hrot nějakou pokryteckou básničkou o čmelácích. Na to jsme vždycky s Piou čekaly.
Ale tady čekala díra v zemi a já vykřikla, protože vedle díry stála Pia, jenže s širšími rameny a v u niformně, bradu trochu mocnější, ale jinak Pia Kamenná Tvář. Byl to její bratr voják a v tom okamžiku jsem si konečně uvědomila, že umřela, a vzápětí jsem si i vzpomněla, jak vypadala.
Znáte tuto knížku?? Já ju zbožňuju, je jedna z mých nejoblíbenějších...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bala=) Bala=) | E-mail | Web | 27. září 2006 v 16:11 | Reagovat

Hmmm tak to neznam ale vypada to zajimave=oDDD

2 Charlie Charlie | 27. září 2006 v 18:49 | Reagovat

=) jj, je to upe gut.. žádnej román ani jiná hovadina...

3 Kombajnek Kombajnek | 27. září 2006 v 19:21 | Reagovat

Tak to si budu moset pučit v knihovně:)

4 Charlie Charlie | 27. září 2006 v 19:29 | Reagovat

*JOGINLY*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama